V sobotu 1. 10. 2016 jsme se v 7:30 sešli na hlavním nádraží já (Meluz), Kyblík (který ale nejel kvůli rýmičce) Uchecht, Stůj, Spider, Lama, Guláš, Oslík, Ježek, Orbit se Sandy, Medik s Klackem, Racochejl s Mikro a Bedna s Uchem. V takto hojném počtu jsme vyrazili na vlak a dojeli jsme do Pardubic, kde jsme přesedli na další, který nás dovezl do Chrástu u Chrudimi. Odtud jsme se poté vydali autobusem do Nových Hradů, kde jsme šli na prohlídku do místního zámku. Prohlídka byla celkem fajn a dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací. Když jsme se vrátili ven, kromě Sandy s Orbitem nás přivítal i Tkanička, kterého dovezl dodatečně táta. Následně jsme navštívili bludiště vedle zámku, kde jsme hráli na babu. Když jsme byli dostatečně uhonění, nadlábli jsme se vlastním obědem a vyrazili na cestu. Asi po pěti kilometrech jsme zapadli do místní hospody, kde si děti daly limču a vedoucí pivo. Rozhodli jsme se nechat Stůje s Gulášem v hospodě s našimi batohy a jít se projít nedaleko do Toulovcových Maštalí. Zde jsme si zahráli hru s kradením kamene a vybíjenou se šiškami, Spider s Orbitem vyvrátili téměř vyviklaný strom a společně jsme se odebrali zpět do hospody pro bágly. No a pak už jen zbývalo dojít přes pramen k převisu, kde jsme si rozdělali oheň, opekli večeři a okolo půl jedenácté se odebrali do svých spacáků.
Meluzína
V neděli 2. října jsme se všichni probudili, nasnídali a začali hrát Spiderovu hru na zapamatování obrázků (malinko přesložitělých ornamentů), jejich barev a míst, kde byly na papíře nakresleny. Po hře jsme vyšli po červené turistické trase směrem k Dudychově jeskyni. Cestou jsme se zastavili u dalšího převisu na prozkoumání. Mezitím nás došel Orbit, protože si nestihl zabalit s námi. K Dudychově jeskyni nám Spider pověděl, že je zkouškou obratnosti a odvahy. Prošli jsme Borem u Skutče a dále okolo Kolumbova vejce až k chatě Polance. U chaty Polanky jsme si odložili batohy až na Medika a Klacka, kteří zůstali a hlídali je. Šli jsme stále po červené turistické trase až do přírodního parku údolí Krounky a Novohradky. Cestou tam měla Sendyna, Orbitův pes, v puse klacek a snad úmyslně, snad neúmyslně bouchala Ucha do nohou. Cesta zpět k chatě Polance nebyla ničím zvláštní. Do Nových Hradů jsme se vrátili po silnici k autobusu, který nás dovezl do Chrástu u Chrudimi. Na vlak jsme čekali asi 45 minut. Cestou ve vlaku si Meluzína a Oslík udělali srandu z paní průvodčí, že nevěděli, odkud a kam jedou. Na nádraží jsem já (Ježek), Oslík a Meluzína „utekli“ ostatním, ale nakonec jsme stejně jeli stejným metrem až na Nové Butovice.
Ježek