Ve středu ráno v 7:40 jsme se sešli na hlavním nádraží, ze kterého jsme odjeli tradičně vlakem. S jedním přestupem jsme dojeli do nádherné Telče. Na domech byly sgrafita, o nichž nám něco povyprávěla Racochejl, totiž že se použily dvě různě barevné vrstvy omítky, a konkrétní obrázek tak vznikl vyškrábáním. Pak jsme se šli porozhlédnout kousíček k rybníku, u kterého jsme ale moc dlouho nevydrželi, a od rybníka jsme tedy šli do telčského podzemí. Nejdřív nám byl puštěn krátký film o krásách Telče, následoval výklad, po němž jsme si prohlédli podzemí a zahráli hry. Úkol byl najít 4 praktikanty s pomocí baterky a pak dostat se ven bez baterek. Byla to sranda! Jen ne všichni podzemí opustili s nepoškrábaným čelem. Po hodině volných telčských aktivit jsme odjeli autobusem. Od Dobré Vody to byl k chatě jen kousíček, tam jsme si zahráli dvě hry a pak jsme šli na dřevo. Hrdinný tým Kýbl-Serža-Tkanička porazil velkou soušku, takže na 20 minut bylo dřeva dost. To, ale, že elektrické topení funguje stejně bezvadně, jim doma asi zamlčují.
Ťap
Ve čtvrtek ráno jsme vstali a udělali vše, co se ráno dělá… nasnídali jsme se, provedli ranní hygienu, sbalili si věci, vzbudili sousedy a tak dále. Také jsme se seznámili s hrou, která probíhala celou výpravu – a to s ksichtoknihou. Když bylo vše hotovo, vydali jsme se na náš první výlet v rámci výpravy. Cestou jsme si zahráli pár her a jelikož se nám za šumění lesů a prozpěvování ptáčků šlo velice dobře, došli jsme zpět do chaty nečekaně brzy. A tak jsme měli spóóóóustu času na dělání dřeva. Když jsme dodělali dřevo, dostali jsme k véče Stůjův guláš. Po nacpání našich banděr jsme si zahráli super hru. Rozdělili jsme se do tří týmů. Hra spočívala ve vyrobě akcií, které od nás vedoucí skupovali. Kdo vydělal nejvíc, vyhrál. Vyhrál zářný tým Honzík-Mikro-já. Po hře jsme si za zásluhy rozdali fotky do ksichtoknihy. Ale teď už vážně vyčůrat, pomodlit a spát. Dobrou, Uchecht.
V pátek jsme měli oddychový den a hráli jsme hry především na téma Den trifidů. Děti se navzájem vodily poslepu a u toho nesměly mluvit. Úkolem například bylo projít trať o menším než přirozeném počtu končetin, najít visící bonbony v místnosti atp. Odpoledne se hrály hry s ohněm, kdy děti měly udržet oheň z připraveného dříví co nejdéle, nebo rozdělat oheň co nejdřív či na co nejmenší počet sirek. Před večeří se šlo ještě na dříví, aby se večer mohl udělat táborák, zazpívat si a zahrát na kytaru.
V sobotu se šlo na delší výlet po okolí. Vyšli jsme na Mrákotín a dále na zříceninu hradu Štamberk. Nazpět jsme to vzali přes Telč zpět na chatu.
V neděli jsme vstávali trochu později, ale za to byl k snídani čokoládový pudink. Lama, Racochejl a Klacek se snažili opravit koště, které rozbili den předtím, le moc jim to ze začátku nešlo. Během úklidu přišel velký zájem o zametání, když zametali Kamča s Radimem. Pak začalo hrozně pršet a mrznout. Mezitím jsme si zahráli Městečko Palermo. Když přijel majitel a zkontroloval, že je všechno v pohodě, vzali jsme batohy a vyrazili. Na zastávce nás opustili Ucho a Honzík. Následovalo už jen čekání na autobus a cesta na Hlavní nádraží. Po příjezdu jsme si dali tradiční pokřik a cestu metrem domů. Mikro