Orličky 25. – 28. 9. 2020

Pátek 25. 9.

Výprava začala tím, že jsme se sešli na Hlavním nádraží. Někteří jedinci to málem nestihli, ale nakonec všichni dorazili. Všichni odevzdali peníze Medikovi a šli na vlak. Jeli jsme 4 vlaky, ve kterých děti svačily, bavily se mezi sebou, ty inteligentní se prospaly a nebyly tolik unavené, když jsme šli od nádraží 6 kilometrů k chatě. Cesta od vlaku byla unavená, žíznivá, dlouhá a mnohdy klouzavá. Nakonec jsme ale přeci jen s velkým nadšením dorazili. Poté, co každý ulovil svou matraci a nalezl svoje přezůvky, jsme se odebrali dolů do hlavní místnosti, kde se jedlo a hrály hry. Tam jsme se navečeřeli a vedoucí nás obeznámili s pár základními pravidly. Potom jsme spáchali večerní hygienu a spali jako dudci. To by bylo vše z pátku.

Barča

Sobota 26. 9.

V sobotu od rána pršelo, takže super. Ti inteligentní z nás vstávali cca v 7, ale já a moji kamarádi (Matěj, Kecy, Bára, Žužu) jsme byli vzhůru již o dost dřív. Inu vedoucí nám to při snídani vrátili. Po probuzení všech, jsme si šli udělat ranní hygienu. Tedy ti, kteří měli kartáček. Po hygieně nastal čas na snídani, byly párky. No a v tu chvíli nastala odveta. Někteří dostali párky i s vodou, některým byl znehodnocen ešák. Po snídani jsme se šli převléknout a měli jsme chvilku volna. Dopoledne jsme hráli hry (stavěli jsme věže ze špejlí a hráli Palermo). K obědu (kterej byl mimochodem fakt dobrej) byla zeleninová polévka. Pak jsme měli zase chvíli volna. Odpoledne jsme taky hráli hry. Hráli jsme třeba kočičky, zvířátka, kdo je za dekou, filmy a další dobré hry. Kočičky byly fakt dobrý § k někomu přijít a mňoukat na něj byla zábava. Nebo mlácení se rolí papíru taky hodně pobavilo. K večeři bylo pípí na pálí pálí (neboli kuře na paprice). Po večeři jsme hráli červíky a vraha na diskotéce. Toho jsme ale bohužel nedohráli, protože potom přijeli Mikro, Uchecht a Stůj, kteří udělali oslavu pro Objímku, které bylo ten den 18. Večer jsme se taky dívali na film. Po menší zábavě jsme šli uklidit matrace a šli si vyčistit zuby. Myslím, že čištění zubů v mém podání byla taky sranda. No a pak jsme se převlékli do pyžama, chvilku si povídali a šli spát. Někteří si ale povídali ještě v 1 ráno. Pak je přišel okřiknout Tkanička a byl klid.

Kačka

Neděle 27. 9.

 

 Ke snídani jsme měli šunkovou pomazánku, kterou jsme měli i na krátký výlet na rozhlednu. Tam kvůli mlze bohužel nebylo nic vidět. Po cestě na rozhlednu a zpátky jsme hráli ušatého vraha, vrazi vyhráli. Po cestě zpátky jsme viděli několik bunkrů, u bunkru Hanička jsme si dali oběd, koukli jsme se na stroje 2. sv. války a šli jsme směr chata. K večeři jsme měli fazoločočo. Po večeři jsme šli hrát několik her, nejvíce se mi líbila hra “ulož zombie do pelechu”. Po několika hrách jsem si šla lehnout.

Žužu dodala zprávu pozdě. Proto tu za trest visí její fotka.

Pondělí 28. 9.

V pondělí byl budíček v 7:00. Poté, co se většina probrala, jsme si šli vyčistit zuby a najít naše  hrnky-ešusy na snídani. K snídani byla česneková pomazánka a černý čaj. Pomazánka byla moc dobrá. A proto tohle byl poslední den na chatě, následovalo slavné filištínské balení – neboli kdo má více ponožek, vyhrává. Balení nám trvalo zhruba 2 hodiny pod přísným dohledem Objímky. Když jsme my starší dobalili, šli jsme pomáhat těm mladším a hlavně Žužu s jejím spacákem. Když se místnost vyklidila, začal program. Hrály se nejrůznější hry, třeba ta kde se ukázalo, kdo z nás je nejdutější – hádání přísloví převedených do odborného jazyka. (já se svou 1 odumírající mozkovou buňkou a skórem 6/15 vyhrál). Po dalších hrách byl oběd – frankfurtská polévka- Vypadala spíš jako vývar z párků na párkovém oleji s trochou brambor. A co se nestalo – párky stejně došly, ale oběd to byl výborný. Potom následovala zhruba půlhodina volna, já jsem ale musel za trest vysát místnost, kde jsme spali. Nakonec se ještě zahrálo pár her, jedno dětské městečko Palermo, ale pak už byl čas nahodit batohy a jít na autobus. Na zastávce jsme čekali asi 10 minut, než přijel. Autobus byl naštěstí docela prázdný, takže jsme se nemuseli mačkat. Jeli jsme zhruba hodinu a půl, než jsme dojeli do Ústí nad Orlicí. Tam jsme přestoupili na vlak. ten už nebyl tak plný, takže pár lidí muselo stát, nakonec jsme se tam ale všichni nějak poskládali. Dojeli jsme pokojně až do Prahy. Když jsme vystoupili, zeptala se mě Žužu, jestli mám svou bundu. V tu ránu jsem si vzpomněl, že jsem ji nechal ve vlaku. Měl jsem ale štěstí – pan průvodčí ji našel a předal mi ji. Dali jsme si pokřik a šli jsme domů.

Kecy

Celý album zde

3 1 vote
Article Rating
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments