Uchecht se ptá dětí – ,,Jak jste si užili Vánoce?”
Potápěč: Na Vánoce mě potěšily Vánoce.
Oslík: Na Buku rostou bukvice, Žalud má dubice.
Oslík: Slyším, jak jdou dlouho do kopce. (Při čekání na pomalejší skupinu)
Při hře na sultána má Honzík uvést pohádkovou postavičku bez “t”. Po chvíli přemýšlení vyhrkne: “Pat”
Klacek: “Kiwi. To je pštros?”
Večerní posezení na jedné z výprav (děti už spí):
Stůj: já podám brambůrky
Racochejl: jak to můžete teď žrát?!
Lama: Měla bys po tom velkej zadek
Rac: Mně se můj zadek líbí
Lama: Mně taky
Kýbl: Já se k tomu jako hlavní vedoucí nebudu vyjadřovat
Spider: Já jako zdravotník bych to měl prozkoumat
Orbit se ptá dětí. Kdo z vás má mokré boty? Ťap: Já ne, já mám jenom mokré ponožky.
Jaký byl původní překlad zkratky WC? Rac.: Nevím, Klacek: I don´t know., Stůj: Tak nic, dáme náhradní otázku. Guláš: Počkat, vždyť Klacek řekl něco anglicky.
Který faraon nechal postavit největší pyramidu? Nápověda CH.
Racochejl.: Chamurapi?
Kopytník evropskou obdobou… Spider: Zebra Evropská
Vyjmenuj tři čínské ostrovy.
Klacek: Hawai, Havana.
Guláš povídá Orbitovi: ,,Budeme psát body v hexadecimální soustavě.´´ A Spider navrhne ,,A co třeba v šestnáctkové!´´
Stůj : “Teď společně vyřešíte ty značky. Pak já vyberu jednoho dobrovolníka, který to vyřeší sám.”
Lama při hře na rozpoznávání stromů : “Hele, žalud roste na buku, že jo?”
u této mapové značky (elektrárna) perlil Stůj : “To je rozšiřující mraveniště,” Lama : “Rozpadlý hrad.”
Na výpravě na Valdek, neznámý tramp : “Teda to bych nechtěl dobývat, tenhle hrad,” druhý mu pohotově odpovídá “si vem, že se sem museli eště táhnout v těch železnejch maskáčích.”
Orbit po snídani na táboře při zkoušce Orlích per : “Hele, dva mlčouni se támhle bavěj.”
Na otázku kdo objevil penicilín? René odpověděl : ” pan Penicilín” Dominik : “Jiří Plíseň.”
A další otázka, co je bivak? Opět René : “postel” Lama : “ubytování”
Hádanka : Červený žije, černý umírá? Ledňáčci a Štírci po dlouhé debatě došli k odpovědi : ” jablko.”
Na otázku z čeho se skládá horkovzdušný balón odpovída pohotově Orbit : ” kokoš, kamení, …” Pepa na stejnou otázku : “dřevo.”
Křídlo s Brčkem se sází kdo má vyšší boty. Brčko : ” To neplatí, ty máš vyšší nohu.”
Lucka u zkoušek místo Smetanky lékařské, sebejistě obhajovala Smrkanku lékařskou.
Příprava výpravy, Tkanička : ” Za zatáčkou uvidím zámek. Podle mapy je to zámek. Já nevím co tam stojí.”
Dominik byl o zkouškách tázán na ještě nějaký další listnatý strom : ” Ještě Líta.”(Lípa)
Tkanička u zkoušek : “Ježek má ostny a občas mu spadne na ně nějaké ovoce a tak ho tam nosí.”
Fanda : “Jak se jmenuje zmenšenina stromu pěstovaná v Asii?” (Bonsaj) Stůj : “Bambus.” Sojka : ” Banány.”
Sojka: “Mapová značka jeskyně je stejná jako zámek, akorát nemá ten oblouček.”
Sněhulka se zamyslí : “Hlavní město Rakouska? Pákistán.”
Orbit při návratu z koupání : “Ale né, to budeme muset projít tím územím stáda nesmrtelných much.”
Moták při hlídce v 11:35h. : “Kolik mi ještě zbývá odhlídat?” Kýbl : “Podívej se na hodiny. Až budou obě ručičky na dvanáctce, tak máš konec hlídky.” Moták : “Hmm, tak jedna už tam skoro je.”
To zase vypnuli elektriku?” vyhrkla Eva, když přestalo hrát táborové rádio na baterky.
Ráno vedoucí žádají službu: “pískej snídani!”
Bobřík: “To nejde, ještě všichni nemají vyčištěnou hlavu !” (zuby)
Pelíšek ráno leze ze spacáku: “Kde mám kapsu, ještě včera jsem ji měl.”
“Takhle měly bejt suchý, když byly mokrý,” pronesl Catány, když sundaval usušené rukavice z topení.
Otázka: Jaké je hlavní město SRN? Franta zatápal: “To je Sovětský svaz?”
“Podívej, jak si Catány olizuje jazyk,” upozorňuje Blecha při dojídání pudinku.
Veverka přijel na návštěvu: “Koukám, že jste oplotili igelitem jídelnu.”
Matěj na Davida: “Hlídej mi místo, a nesedni si na mě!”
Fanda medituje: “U nás je nejmladší maminka, jen tatínek je o něco mladší.”
Veverka o noční hlídce: “Strašně dlouho ti to rychle uteče!”
Catány ráno po probuzení: “Já jsem myslel, že mě probudil budík, a tak jsem musel usnout!”
Fanda při procházce okolo Jizerských skal pronesl: “To se to tady pěkně vykamenilo…!”
Křídlo se pokouší o vtip: “Kapře, když uhodneš kolik mám housek v batohu, dám ti všechny tři.” Kapr: “Ne, díky, já mám ještě v batohu chleba, klobásu, paštiku, polívku…”
“Už nepřikládejte, ať ten oheň vyhasne, nemáme ho čím zalejt,” požádal Číňan a Fanda kontruje: “To je dobrý, von stejně uschne.”
Křídlo perlí: “Já jsem náhodou inteligentní.” Číňan: “Tak řekni něco inteligentního!” Křídlo: “Dvě a dvě jsou čtyři!” Bobr: “Tak to je na úrovni pětiletého dítěte.” Křídlo: “Dobrá, tak 13 a 13 je 26!” Bobr: “Tak to je na úrovni osmiletého.” Křídlo: “Tak tedy, 2000 a 2000 je 6000!” Číňan: “No, konečně jsi se ukázal!”
Při večerní hře o ekologických problémech – znečištění vody, ovzduší, půdy – bylo veselo: Sadám: „Nemělo by se pokusovat na těch zvířatech…” Sadám pokračuje: „…třeba banány nemají veterinární prohlídku…” A do třetice všeho dobrého, Sadám tentokrát o odpadech: „Nesmí se to ničit tady, ale musí se to ničit jinde!”
Při procházce chráněným územím, Krocan čte z tabule: „Proto zde jsou ferentový paláče…”(feremetové lapače)
Při hře byl zadán úkol: Vyberte si svého černocha (sluhu)! Pelíšek se dlouze zadíval na Sadáma. Sadám: „Na mě se nekoukej, já mám funkci předsedy třídy.”
Pelíšek se svěřuje po velikonoční výslužce, nad hromadou dobrot : „Já to nevydržím, mě druhej den nic nezbyde.”
„Na táboře se mi nejvíc líbí to, že mě máma napomíná jen písemně,” povídá Krocan.
Brčko po hlídce na táboře: „Noc byla tak tmavá, že nebylo vůbec vidět ráno!”
„Když se zapálí petrolejka, tak se rozsvítí tma”, má jasno Vodouch.
„To tričko jsem si musela přeprat, hrálo už všemi černými barvami!” povídá Žížala.
„Vlevo je vpravo, když se otočíme,” vyhrkne Panda.
Změnilo se počasí, což komentoval Kýbl slovy: “Dřív bylo počasí špatný, ale co je teď, to nevím.”
Sadám zadumaně: „Já nemám rád rychlý brouky. Tuhle jsem jel na kole, a do hlavy mě trefila vosa…”
Karkulka: “Já jsem měla k snídani chleba, ale von mě došel, a tak jsem si ho domazala máslem…”
Karkulka přemýšlivě: “Moje rodina je strašně nudná, když se nesmějou!”
Bobr přemýšlí: “To zase bude stěžování, že mlátíme děti skříní, éééé teda čelem do hlavy…!!”
Pelíšek při mytí nádobí huláká na Zelího: “Jak to meješ, vždyť je to mastný, a tady je máslo.” Zelí se brání: “To není možný, to ty máš tak mastný ruce a klouže ti to!”
Brčko rozumuje nad plným batohem: “…já mám půl báglu batohů!”
Při cestě vlakem si Brčko stěžuje: “Ježíš to je courák, ten staví u každýho patníku, který počůral pejska.”
Číňan na Orla: “Sklapni křídla, zavři zobák a drž hubu!”
Vlk vede řeči s Křídlem: “Matematik nemůže být vždy chytřejší než blbec.”
Perličky Ďolíka při kvízu: Jak se jmenoval kosmonaut, který první vstoupil na měsíc? -“Tomáš Baryk Masaryk” – Nejvyšší hora České republiky? -“Říp!” – Římská lod na G? -“Vor!”
Číňan při koulování: “Ruce se mi rozpadnou v koule…!”
Fanda komentuje: “To jsou děti z domova důchodců.”
Sadám medituje u kamen: “Jak to má hořet, když tam někdo dal uhlí…”
Kulihrášek: “Já jsem samá modřina. To mě zase máma nesmí vidět.”
Fanda před spaním poučuje Želízka o botech : “Ukliď si všechny nohy.”
Poté, co lodivod na lodičce na Divoké orlici pronesl: “Hier ist eine grosse…” Křídlo pronesl: “Já tý angličtině docela rozumím!”
„Matěji, kolik máš ještě peněz?” ptá se Číňan. „Peněz mám dost,” povídá Matěj, „skoro osm korun z toho, co jsem si vydlužil.”
Sadám pronáší moudro: „Nechtěl bych mít všechno co si přeji, protože bych si pak neměl co přát!”
Na otázku Šnek odpovídá: „Naše nejznámější ryby jsou kapr, štika, áááá ryby v rosolu.”
„Byli jsme na houbách a našli jsme troje kamna!” pochlubil se Tetřev
Stehno se přiznává: „Můj bratr je můj bratr proto, že se dost často pereme.”
„Modřín patří mezi stromy jehličnaté, mezi listnaté až když opadá,” myslí Křídlo.
Sadám je specialista: „Když se postavím čelem ke sluníčku, tak mám sever za zády.” Číňan: „Prosím tě, kde jsi to slyšel?” Sadám: Říkala to paní učitelka, a tý věřím, protože paní učitelka nikdy nelže!”
Krocan při testu odpovídá: “Strakakoud žije ve stromech.”
Zatímco Stehno se domnívá, že: “Hluchavka bílá – to je houba.”
Sadám na otázku: co je to fosílie? odpovídá: „Děda říká, že fosílie je babička.”
“Ohněm si dávali předkové znamení, že mají kopec,” myslí si Šmolda.
Kýbl má jasno v dějinách: “Záviš z Falknštejna měl za manželku Václava II.”
Sagitta rozhodně: “Jezevec žere slepíče!”
Číňan se ptá: „Proč už to dáváte na kamna?” Křídlo věcně: „Bude deset.”
Šerpa (táta Vodoucha) zadumaně nad baterkou: “Tu jsem koupil na světýlka, svítit se s ní ale nedá!”
Švábík uklidňuje: “Katko neboj se, stojí za tebou dvacet kluků.” Karkulka zapřemýšlí: “Ale nás je tady jen devatenáct!”
Karkulka na Hubertce: “Křídlo a Stehno dělají vtipy, že je někde odslyšej.”
Panda při mytí nádobí překvapí: “My dáváme špinavé nádobí do mikrovlnky…” (myčky)
Sadám neváhá a při vodácké výpravě sedíce již v lodi si upřesňuje: “A pojedeme do kopce?”
Částečně převzato z Hltových a Pošťákových stránek.