Znalost mapy je pro turistu nezbytná. Proto je důležité, abyste :
1) zvládli zorientovat mapu a určit, kde se právě nacházíte
2) znali základní mapové značky
3) věděli, co jsou vrstevnice a k čemu jsou dobré
4) uměli pracovat s buzolou a azimuty
Orientace v mapě
Základem je umět na mapě určit sever – ten najdete vždy nahoře (pokud mapu nedržíte vzhůru nohama ani nijak jinak). Stejně je to i s ostatními světovými stranami, pokud držíte mapu správně, jsou světové strany jasně dané:
K orientování mapy je dobré nejdřív zkusit najít, kde se právě nacházíte, pokud jste v nějaké vesnici či městě, máte skoro vyhráno. Pokud stojíte uprostřed lesa či jinde mimo civilizaci, i tak můžete svou aktuální polohu zjistit (alespoň přibližně). Vždy ale musíte přibližně tušit, alespoň poblíž čeho se vyskytuje. Ať už je to nejbližší město/vesnice či jiný orientační bod (hrad, orientačně významný strom..). Pomocí této informace víte, kde břibližně hledat. Dále je dobré se porozhlédnout okolo sebe – jestli okolo neteče potok, nestojíte na turisticky značené cestě, nepotkali jste orientačně významný strom, skálu, pramen…, cokoliv, co byste v mapě mohli naleznout. Vzpomeňte si kudy jste šli a co jste cestou viděli.
Potom už jen mapu nastavte tak, aby to, co kolem sebe vidíte, sedělo s tím, co je na mapě. Takže pokud máte po pravé ruce potok a před sebou vidíte most, otočte mapu tak, aby i na mapě byl potok vpravo a most před vámi. Zkrátka vše musí být na mapě tak, jak to vidíte.
Orientovat mapu se dá i s pomocí buzoly/kompasu. Nejprve pomocí buzoly/kompasu určete, kde je sever, následně mapu natočte tak, aby sever na mapě (sever vždy nahoře..) seděl se severem podle kompasu/buzoly. Tím máte hotovo.
Orientačně významný strom
Orientačně významný strom je strom obvykle vysazen přímo pro orientaci. Zpravidla to bývá netypický strom, který jinde v okolí moc nemáte šanci potkat. Npříklad když v bukovo- jedlovém lese z ničeho nic potkáte tis.
Základní mapové značky
Pro rychlejší orientaci v mapě je praktické umět alespoň základní mapové značky. Není ale nutné znát všechny, neboť každá mapa obsahuje legendu – soupis všech značek s vysvětlením, co znamenají. Každá mapa má taky značky trochu jiné, proto se občas můžete setkat i s několika variantami pro stejnou věc. Zde jsou příklady:
Vrstevnice
Vrstevnice jsou praktické ve chvílích, kdy chcete zjistit, jaké na dané trase potkáte převýšení – jinými slovy zda půjdete do kopce, z kopce či po rovince.
Vrstevnice jsou totiž čáry, které spojují body se stejnou nadořskou výškou. Jsou to ale čáry pomyslné – v krajině je nikde nenajdete. V mapě jsou značeny obvykle hnědou barvou.
Čím hustší vrstevnice na daném místě jsou, tím větší stoupání/klesání vás čeká. Mezi vrstevnicemi je většinou jasně daný počet výškových metrů – to znamená, že mezi dvěma vrstevnicemi nastoupáte jen určiré množství výškových metrů. Většinou to bývá 10 m, určitě to ale najdete v mapě napsané. Každá pátá vrstevnice je vyznačena tučněji.
Mezi vrstevnicemi se nachází i vyznačené výškové body, díky kterým lze určit nadmořskou výšku vrstevnic.
Práce s buzolou a azimuty
Buzola
Buzola je jednoduchý “přístroj”, díky kterému se dokážeme lépe orientovat v krajině.
Když buzolu otevřete, ukáže se vám kruh, který je složen z bodů. Každý z těch bodů je pod určitým úhlem – tomuto úhlu se říká AZIMUT – ten nám v podstatě říká, kterým směrem se vydat.
Máte – li zadaný azimut, za kterým se máte vydat (bude to číslo), stačí rozevřít buzolu a nastavit buzolu tak, aby byla střelka na daném čísle. Poté se vydejte tímto směrem.
Pokud byste naopak chtěli zadat azimut někomu jinému, stačí se podívat s buzolou v ruce směrem, kterým chcete, aby se daný člověk vydal, zapsat číslo, na které ukazuje střelka a máte azimut určený.
