Tomáš “Orbit” Prchal, NPOH.
Orbit se dostal do oddílu velice mladý a to v roce 2001. K turistice měl velice blízko, jelikož už s rodiči jako malý kluk běhal po horách (jako největší úspěch bere zdolání Mytikasu 2917 m n. m. v 7 letech). Filištíni byli pro něj jasná volba.
Rád vzpomíná na výpravy za hranice ČR do Julských Alp a Banátu, kdy se objednal autobus, celý se naplnil a jelo se po vlastní ose. Zde plně pochopil oddílové motto (Nejhůře jsou na tom ti, kteří nemají na co vzpomínat.). V oddíle měl starší sestru “Pandu”.
Svoji éru působení na chvíli mírně přerušil, když přičuchl k horolezectví, kde to dotáhl až na instruktora. Poté ho zlákaly výškové práce, ale jakmile se vydal na nějakou výpravu, táhlo ho to zpět a dotáhlo.
Nyní [2017] převzal štafetu hlavního vedoucího po Stůjovi, jeho cílem je oddíl: modernizovat, dostat do starých kolejí (kdy jsme museli členy odmítat) a hlavně aby to bavilo všechny od dětí až po vedoucí.
Mezi jeho koníčky patří: turistika, horolezectví, běžky, kolo a další.
Jakub “Kýbl” Stodola
Kýbl se dostal do oddílu jako naprostá většina současných vedoucích, tedy jako dítě. Bylo to již v roce 1997, a tak zažil i nejmasovější období našeho oddílu. V oddílu zůstal až do roku 2003, kdy se už nemohl účastnit výprav jako dítě a navíc začal studovat mimo Prahu, takže pro něj bylo těžké skloubit oddíl a povinnosti. Změna nastala až při nástupu na vysokou školu, kdy v polovině roku 2007 nastoupil zpět do oddílu (už předtím se ale občas vyskytl na výpravě či táboře). S Nervíkem se následně pustil do reorganizace oddílu a systému vzdělávání praktikantů a budoucích vedoucích (do té doby nic takového v našem oddíle neexistovalo). Postupem času tak vznikl současný tým vedoucích a praktikantů, který dnes vede oddíl. Kýbl už dávno dostudoval a dostal se do „výrobního procesu“, takže stejně jako Nervík, postupně předává své kompetence mladším a méně časově vytíženým vedoucím. V současnosti je Kýbl předsedou oddílu, podařilo se mu oddíl právně stabilizovat a zaměřuje se především na administrativu, dotace a školení vedoucích. Zároveň funguje jako poradní orgán a pokud mu to čas dovoluje, tak se účastní většiny výprav a občas i schůzek.
František “Nervík” Bolek
Nervík je v oddíle již od roku 1995. Prožil s oddílem tedy téměř celou jeho historii, od prvních schůzek na Strahově, přes rozkvět oddílu na Hůrce okolo roku 2000, až po současnost. Jeho přezdívka je dnes spíše zavádějící, ovšem v pubertě skutečně nebýval z nejklidnějších. Nyní je na svou přezdívku hrdý, i na to, že se dokázal změnit. V oddíle působil také jeho bratr Želízko.
Nervík vedl oddíl jako hlavní vedoucí několik let od roku 2007 do roku 2012 a nastavil novodobý styl fungování. Nyní se stále výrazně podílí na jeho chodu.
Vystudoval obor dřevařství na vysoké škole, takže nám vždy pomůže s táborovými stavbami.
Mezi jeho největší záliby patří hra na kytaru, kterou nám zpestřuje táborové ohně, fotbal, softbal, lezení po horách v létě i v zimě, kanoistika, kolo a také jeho žena Jíťa se kterou tyto záliby aktivně provozuje.
Michal “Klacek” Svoboda
Klacek, v reálném životě Michal se tu objevil někdy v roce 2012, a už jsme se ho nezbavili. Teď je student vysoké školy (od škol. roku 17/18). A přestože tím jeho účast na schůzkách utrpěla, snaží se i přesto přispívat k programu dětí co nejvíce.
Má velmi klidnou povahu a dokáže si udělat srandu sám ze sebe. Nelíbí se mu ale, když někdo podvádí nebo kazí hru ostatním.
Hry nejen rád hraje, ale i vyrábí. Ty se většinou vyznačují svou komplexností s určitou dávkou strategie a vlivem náhody. A pokud ho někdy uslyšíte říkat: Zahrajeme si takovou jednoduchou hru… Máme pro vás jedinou radu. Utíkejte!!!
Když byl požádán shrnout své charakterové rysy: Jsem velmi schopný, vynalézavý, odvážný, neohrožený, skvělý kuchař, rozený vůdce a vždy vím kam jdu a co dělám… A můj skvělý smysl pro humor překoná už jen má skromnost
René “Medik” Gabesam
Medik, alias Medík, je s námi od tábora 2008. Avšak v době kdy dostal svoji přezdívku, s námi jezdil na tábory a výpravy již druhým rokem tedy od roku 2006. Nyní studuje na vysoké škole, tudíž není na schůzkách příliš k vidění. Nicméně od tábora v roce 2007 nevynechal jediný tábor a od roku 2014 se vždy podílí na organizaci tábora jako praktikant nebo vedoucí.
Nedá se říci, že se vždy usmívá, ale co mu chybí na úsměvu, to nahradí svojí odpovědností a schopností poradit si v každé situaci. Na druhou stranu nepohrdne žádným dobrým vtipem. Medik nepatří k tvůrcům nejzábavnějších her, naopak se snaží, aby jakákoliv akce byla dobře organizovaná. Například na táboře ho uvidíme při hrách, při práci v kuchyni, ve stanu zdravotníka nebo při jakékoliv jiné potřebné činnosti.
Mimo oddíl se věnuje mnoha koníčkům. Je aktivním hráčem a rozhodčím ve florbale, rád fotí, jezdí na kole, rád vyrazí s kamarády do přírody nebo i jinam, ale i tráví hodně času u počítače (kdo dneska ne). Kdykoliv se naskytne příležitost si zahrát nějaký týmový sport, např. softball nebo basketbal, je pro.
Shrneme-li to, Medik je přísný ale zábavný, je pracovitý ale rád se i fláká, a rozhodně Medik patří k platným členům oddílu.
Tereza “Uchecht” Trégnerová
Uchecht je s námi v oddíle teprve šestým rokem, to ale kompenzuje její láska a zapálenost pro oddíl. Je to malá, ale neposedná bytost, které je všude plno. Neustále se něčemu chechtá a díky tomu si také na svém prvním táboře v roce 2014 vysloužila svou přezdívku, na kterou je náležitě pyšná. Ještě donedávna lítala mezi dětmi, nyní ale zastává roli praktikantky, vede schůzky a plánuje své první výpravy.
Nejraději vzpomíná na své první výlety a na Slovinsko 2018. Za svůj největší úspěch považuje splnění zkoušek Tří orlích per. Je proslulá svou tvrdohlavostí a soutěživostí, vždy si jde za svým cílem a často nedá pokoj, dokud jej nedosáhne. V oddíle má také svého staršího bratra Stůje, který ji k oddílu přivedl.
Ve svém volném čase se dále věnuje sportovnímu cheerleadingu, zpívá ve sboru, ráda plave a občas se věnuje i jiným sportům. Ráda zkouší nové věci a jezdí na výlety, občas se ale dokáže i válet celý víkend doma. Baví ji pracovat s dětmi, i když ji občas pěkně zlobí. Její motto zní „Dnešek by měl být vždycky lepší, než včerejšek“.