Byliny

Smetánka lékařská

Smetanka lékařská je květina se žlutými květy známá také pod jménem pampeliška.

Popis 

Pampeliška je trvalá (kvete několik let za sebou) bylina vysoká 5–40 cm, s houževnatým kořenem, díky kterému bere všechny živiny, které potřebuje. Listy tvoří přízemní růžici (podívej se na obrázek, znamená to, že má listy srovnané do tvaru růže a roste přímo ze země). Květenství (neboli květy) vyrůstají z listové růžice na dutých stoncích a tvoří je zářivě žluté okvětní úbory (druh květu). Květní úbory jsou tvořeny až z 200 jednotlivých lístečků. 

Kvete od dubna do srpna, plodem  jsou nažky s bílým padáčkovitým chmýřím (obrázek), díky kterému se semena velmi snadno šíří větrem na velké vzdálenosti (vítr je odfoukne). Celá rostlina obsahuje mléčnice,malé cestiček, ze kterých teče bílá hořká šťáva, ta po zaschnutí na kůži nechá tmavé skvrny.

Kde pampelišku najdeme 

Nejčastěji pampelišku nejdeme na louce, či v trávě na zahradě nebo v sadu. Má poměrně ráda suchá místa, kde hodně svítí slunce. U nás je velmi rozšířená.

Využití

Smetanka se využívá v lékařství, léčí například zánět močových cest a je dobrá pro naše ledviny. Také ji mají rády včely, které potom z jejího pylu dělají med.

 

 
 

Jitrocel kopinatý

Jitrocel kopinatý (plantago lanceolata) je trsnatá vytrvalá rostlina.

Vzhled

Listy jitrocelu vyrůstají v tzv. přízemní růžici, vytvářejí takové menší trsy. Z těchto trsů vyrůstá několik stvolů (druh stonku). Na konci těchto stonků se nachází květenství – tzv. klas. Má hnědou barvu a trčí z něj takové zvláštní bílé cancourky – těm se říká tyčinky a jitrocel se díky nim rozmnožuje. Okolo klasu tvoří takový kroužek (viz obrázek). Jednotlivé listy jsou dlouhé, mají úzký oválný tvar a na vrchu jsou zakončeny „ostrou“ špičkou. Jsou také lehce chlupaté.

Výskyt

Jitrocel najdete skoro na každé louce. Ať už je to na mezi, zahradě, stráni, kraji lesa nebo u nás v tábořišti :D. V ČR je velmi hojný, nachází se v nížinách, ale i v horských oblastech. Má radši vlhčí a hlinitější půdy, na písčitých půdách ale roste také.  

Využití 

Jitrocel poslouží k mnoha věcem – je spásán hospodářskými zvířaty, což údajně zlepšuje kvalitu jejich mléka. Převážně se ale využívá k výrobě čajů, které mají působit protizánětlivě a napomoci trávení. Také se z něj vaří odvary, které pomáhají na problémy s dýchacími cestami, dobře totiž odhleňuje dutiny. Může pomoci také na opary či jiné kožní infekce. Praktická kytička, ne? ☺

   

 

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomá je v České republice nejrozšířenějším zástupcem druhu kopřiva. Kromě ní se vyskytuje i menší kopřiva žahavka. Najít ji můžeme na celém našem území ve všech nadmořských výškách. Rychle se šíří a roste v hustých porostech.

Dorůstá padesáti až sto padesáti centimetrů, jak jsme se ale na táboře přesvědčili, dorůstat mohou i dvou metrů. Stonek kopřivy je často tmavší, přímý, nevětvený (ale u vyšších rostlin se může v horní polovině větvit) a listy rostou po celé jeho délce. Listy rostou po dvojicích naproti sobě, kde každá dvojice je kolmá k těm nad a pod. Ze stonku vyrůstají na řapíku, mají špičatý tvar a okraj mají pilově zubovitý. Celá rostlina je pokryta žahavými chloupky. Říká se, že obsahují kyselinu mravenčí, ve skutečnosti je to směs tří látek, ale kyselina mravenčí mezi nimi není. Kopřiva je velice proměnlivý druh a můžeme ji najít v různých formách.

Kopřiva roste od jara do září a kvete od června do října, často na pobřeží vodních ploch a toků, v příkopech podél cest a okolo plotů. Najdeme ji v nížinách i v horách. V zahradách a na loukách je však považována za plevel.

Kopřivu lze využít jako léčivou rostlinu, ať už čerstvou, či sušenou. Využít jde mnoha rozličnými způsoby, od zastavování krvácení po léčbu lehčích forem cukrovky. Podávat kopřivu můžeme buď jako vývar, nebo nálev. Využít se dá i vymačkaná šťáva. Sbírat kopřivu se doporučuje nejpozději v květnu, později údajně její látky ztrácí na účinnosti.

Kopřivu lze využít i v gastronomii, ve srovnání s léčitelstvím je ovšem omezenější. Přidat se může do špenátu, jarní polévky, nádivky, nebo k masu. Z kopřivy se dá i vařit pivo a používá se jako příměs do krmiva drůbeži.