Zvířata

Medvěd hnědý 

Medvěd hnědý je známá medvědovitá šelma a jediný druh medvěda, který u nás dnes už zřídka žije.

Popis

Medvěd hnědý je mohutná šelma se silnými končetinami s velkými, až 15 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou. Zbarvení srsti má každý medvěd jiné, některý je spíše do světlé hnědé, jiný je skoro černý. Samci jsou větší než samice, mohou být až 4 metry dlouzí. Váží 100 – 800 kg a dožívají se až 30 let.

Potrava

Medvěd je všežravý, to znamená, že se živí rostlinami (kořínky rostlin, lesní plody houby), ale i masem (ryby, menší savci, hmyz). Je důležité vědět, že medvěd není žádný zabiják, ale živí se převážně rostlinami. Rád si pochutná i na medu.

Kde medvěda najdeme

U nás už se medvěd moc nevyskytuje, jinde v Evropě nebo Asii ale ano. U nás je možné ho spatřit na Šumavě či v Beskydech, ovšem pouze, když budete mít štěstí.





Veverka obecná

Je savec, hlodavec. Vyskytuje se v mírných klimatech v Evropě a Asii.

Obvykle dorůstá 19 až 23 cm a dosahuje hmotnosti mezi 250 až 340 g, někdy i víc. Huňatý ocas, který napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech, a který veverka využívá jako „pokrývku“ těla při spánku, je 14,5 až 20 cm dlouhý. Veverka má ostré a zakřivené drápy, které jí pomáhají při lezení po větvích stromů. Zbarvení srsti veverky obecné se liší podle lokality rozšíření a období, ale vždy je srst na břiše a hrdle zbarvená krémově až bíle. V Česku se nejčastěji objevuje červená a černá srst, ve světě není výjimkou ani šedá nebo čistě bílá srst. Veverce obecné se mění srst dvakrát ročně, a to z letní na zimní a ze zimní znovu na letní. Zimní srst je hustší a o něco tmavší než letní a veverkám narůstá v období mezi srpnem a listopadem.

I když většinu života žije samotářsky, tak není teritoriální a často se území jednoho jedince překrývá s územím druhého. Nejčastěji přebýva v dutině stromu, kterou mívá vystlanou mechem, listy a trávou.

Veverka je aktivní přes den, ale ve vrcholné části dne je většinou ukryta ve svém hnízdě, přičemž se vyhýbá teplu a větší viditelnosti vůči predátorům, mezi které patří kuna lesní, kočka divoká, liška obecná, lasice kolčava, káně lesní a sovy. V zimě nehibernuje, ale tráví ve svém hnízdě delší dobu než v létě. Dokáže se pohybovat rychlostí až 19 km/h.

Živí se semeny šišek, houbami a různými plody (ano, i oříšky). Hledáním potravy tráví většinu času.

Samice po zhruba 39 dnech březosti rodí obvykle 3 až 5 mláďat, které kojí 8 až 10 týdnů. Mláďata plně dospívají po roce. Veverka obecná se většinou dožívá 3 let (v zajetí až 10).